Motivace

„Přestože k nám jednotlivé podněty životních situací (ať pozitivní či negativní) přicházejí nejčastěji zvenčí, samotná motivace vzniká vždy uvnitř člověka jako skupina emocí, spojených v konstruktivně využitelnou veličinu“.

MOTIVACE vs ILUZE

Všeobecnou příčinou nedostatku reálné motivace není její faktická absence, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale masivní potlačování obou jejích polarit!

Zatímco negativní motivace bývá potlačována zejména z důvodu své „nepříjemnosti“, k potlačování motivace pozitivní dochází nejčastěji z důvodu její kolektivní „nevhodnosti“ (viz společenská brzda).

Ve výsledku zde pak máme jakousi společensky přijatelnou, leč emočně zcela vykastrovanou náhražku reálné motivace, která sice nikoho nepohorší, není nepříjemná a neohrozí průměr, ale bohužel je také zaručeně neúčinná . Honosně se této náhražce říká „pozitivní myšlení“ aneb: „nalži si, co potřebuješ a uvěř tomu“.

K vidění jsou nám pak stále častěji až tragikomické situace, kdy lidé vykonávají stále stejnou činnost, stále stejným způsobem, jen „radostněji“ s nuceným úsměvem na tváři a vírou, že tím se něco změní.
Nezmění…

Motivace je skupinou emocí a jak jsme si popsali v kapitole EQ, emoce nelze vymyslet ani vynutit – okecávání ani citáty zkrátka nefungují. Chceš-li se hnout z místa, nezbývá, než pracovat s tím, co právě je, co právě prožíváš a cítíš: s reálnými emocemi (pozitivními i negativními), které spojíš v reálnou motivaci.

NEGATIVNÍ MOTIVACE

Špatnou zprávou je, že na začátku procesu progrese máš k dispozici zejména negativní emoce. Je to přirozené i logické. Pokud jsme vnitřně nespokojeni se současným stavem, nelíbí se nám nebo nás dokonce ubíjí, mozek nám tuto skutečnost neoznamuje nadšením, odhodláním a dobrou náladou. Naopak, použije ze svého repertoáru to nejúčinnější co má, aby nás přinutil se zamyslet a začít jednat: negativní emoce (frustraci, zklamání, nenaplněnost, marnost, zlost, smutek...)
Tyto emoce můžeš potlačit (na chvíli)…. a nebo s nimi pracovat a spojit je v konstruktivně využitelnou veličinu – NEGATIVNÍ MOTIVACI. Začátek procesu progrese se bez negativní motivace, bez prvotní nespokojenosti, nikdy neobejde.

Dobré zprávy jsou hned tři:

I když negativní motivace ze začátku hodně „bolí“, nic nebolí tak moc, jako zůstat na místě a v bodě, kde nechceš a nemáš být.
Negativní motivace, pokud se jí rozhodneš neuhnout, má obrovský potenciál umožnit ti překonat takřka nemožné a vytrvat tam, kde to ostatní už dávno vzdali.
Zlepší se to. Jakmile tvůj mozek zaznamená výraznější progresi stavu, automaticky začne přepínat do módu motivace pozitivní – z původního vnitřního pocitu „takhle to nechci“ se začne stávat nový vnitřní pocit „chci více“.

POZITIVNÍ MOTIVACE

Pozitivní motivace je naopak skupinou pozitivních/příjemných emocí. Přichází SAMOVOLNĚ po bodu zlomu a zaznamenání výraznější progrese v dané situaci či rovině.

I ona je však předmětem masivního potlačování a to z důvodu svojí společenské „nevhodnosti“. Její elementární prvek – TOUHA CHTÍT VÍCE – umožňující člověku, rozvíjet vlastní potenciál nad hranicí všeobecného standardu, je totiž většinou/průměrem vnímán jako prvek kolektivně nepřijatelný. A tak přesto, že se jedná o základní přirozenost každého živého tvora této planety a samotnou podstatu reálné pozitivní motivace, stala se touha chtít více neodpustitelným protispolečenským zločinem.

Chtít více je zkrátka špatné/nehodí se/nedělá se/není možné/nelze. A ti, kdo se jen pokusí překročit kolektivně stanovenou laťku průměrnosti, bývají v rámci společenské brzdy automaticky označeni za nenasytné, sobecké, namyšlené atd. a částečně či zcela exkomunikování svým současným okolím (viz. Princip jedinečnosti)

ZÁVĚR

V prostředí potlačování obou polarit motivace je mnohdy těžké najít si pro sebe ten správný směr natož pak nějaký záchytný bod. Vše bývá zabaleno do společensky korektních frází a tolik žádaného příjemného pozlátka. Co na tom, že to nefunguje. Zní to pěkně, poskytuje to alibi a průměr je spokojen.

Reálný posun vpřed vyžaduje vždy jistou dávku odvahy. Odvahy přijmout kde jsem teď – včetně nepříjemných emocí s tím souvisejících, a odvahy chtít více, než stanovuje společenská laťka průměrnosti.

Jak vypadá reálný proces progrese, na co se připravit, jak postupovat a co v jednotlivých fázích očekávat se dozvíš v tutoriálu 8 KROKŮ PROGRESE.