Oblíbená hesla typu: „Změnou sebe dosáhneš čehokoliv….“, a stejně tak veškerá „doporučení“ kým být a nebýt, jsou z hlediska přírody a jedinečnosti zcela lichá.

Nenarodili jsme se jako univerzální bytosti schopné měnit se jako chameleon podle současného trendu, představ našeho okolí nebo našich momentálních výmyslů.

Tím, co každého z nás definuje, je genetický kód – soubor obsahující fyzické, mentální, osobnostní a emočních předpoklady, nadání, talenty, charakterové vlastnosti, povahové rysy atd. a tvoří základ naší PŘIROZENOSTI. Zcela UNIKÁTKNÍ POMĚR těchto prvků pak činí každého člověka JEDINEČNÝM/nezaměnitelným a nezměnitelným – podobně jako otisk jeho prstu.

Jedinečnost je možné rozvinout nebo potlačit, je možné ji poškodit nebo zničit, ale nelze ji změnit.

Jistě, matematika můžeme přihlásit na hodiny lingvistiky, maratonského běžce posadit do sedla dostihového koně a člověka s typickými proporcemi žokeje přimět běhat maraton. Na podstatě dotyčného se tím však nezmění vůbec nic. Výsledkem bude jen smutná parodie na původní originál spojená s utrpením „měněného“ a s ním provázaných jedinců a soustav.

To se samozřejmě netýká pouze fyzických předpokladů a nadání, ale také morálně-volních vlastností, emočního spektra a charakteru.

Zjistit kdo jsem, jaké jsou majoritně zastoupené prvky mojí osobnosti/potenciálu/přirozenosti a tyto dále konstruktivně rozvíjet, je zajisté mnohem náročnější, než si to vymyslet.

A proto spousta lidí vymýšlí. Vymýšlí „ideální“ roli pro sebe a pak se snaží „změnit“ a do této role se napasovat. Následně vymýšlí sobě vyhovující role pro ostatní a snaží se je do nich taktéž napasovat. Až nakonec absolutně ztrácí pojem o tom, kdo ve skutečnosti jsou a kdo jsou lidé v jejich okolí.

Změnit se dá cokoliv, změnit můžeme celý svůj život tak, aby odpovídal parametrům naší vnitřní přirozenosti a jedinečnosti. Ovšem snaha změnit sebe nebo kohokoliv jiného je čirou utopií a jejím výsledkem je maximálně dočasná iluze vykoupená utrpením všech zúčastněných.